Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 01.06.2013 20:19:21 

Meiblees z Dašického zátiší

Pov.


Život s chodským psem

Obsah : 4) Dva měsíce s chodským psem (panička)

          3)Cesta domů a první den doma (panička)

          2) Cesta domů a první den v novém domově (Meiblees)

          1) Jak jsem přišla na choďáčka (panička)

 

               

Dva měsíce s chodským psem

Autor : panička

Tak už to jsou dva měsíce ,co jsem si přivezla malinkou chlupatou kuličku.Za ty dva měsíce se změnila k nepoznání.Z malé chlupaté kuličky štěstí roste krásná slečna:o) A řeknu vám,že bych ji už nikdy za nic nevyměnila.Nemůžu už bez ní vůbec být.Teď jsem byla tři dny na výletě se školou a strašně se mi po ní stýskalo.Pořád mi tam něco chybělo. A právě pro to,
za ty dva měsíce lásky,štěstí,hraní,cvičení ,ale i vysílení a namáhavého pohybu a neustálému věnování se jí,bych jí chtěla strašně moc poděkovat. Protože mi strašně moc změnila život.A určitě k lepšímu.Musím se přiznat,že celéprázdniny od 14.července,kdy jsme si jí přivezli,jsem se věnovala jenom jí.Teď už je to trošku horší,musim taky chodit do školy...

 

                                                                                 

                   

 Cesta domů a první den doma

Autor : panička

A nastal den D ,na který jsem se strašně moc těšila. Auto jsem popoháněla očima,aby už jsme tam konečně byli.
Přijeli jsme tam a vyhrnulo se na nás hned několik nádherných pejsků a tři šteňátka.Ti byli tak krásníí.Hned jsem věděla,
že ho prostě musím mít.. . . Tak jenom ještě pár rad a jede se.Meiblees (Megie)dostala kinedril,aby jí v autě nebylo špatně ,rozloučila se s dočasnou paničkou a už jsem byli pryč. V autě byla moc hodná,nezvracela,jenom chviličku kňučela ,
asi se jí trošku stýskalo a v tom autě bylo strašné vedro . Přijeli jsme domů,kde jí čekali ještě tři kamarádi-2 pudlíci a kocour.Meguška byla strašně moc vyjukaná,tak se držela kolem mě a pomaloučku očuchávala,kde že to vlastně bude bydlet:o)Noc proběhla krásně ,spinkala u mě u postele na dečce,ve čtyři v noci jsme se byli vyčurat...a doma jsme nikde nic neudělali:o)..Jsme ale šikulky
                                                                                         

                                                                                                                                                         

Cesta domů a první den v novém domově!

Autor : Meiblees

 Ten den,byla sobota,bylo všechno nějak jinak.Vždycky ,když jsme se já ,moji bráškové a sestřičky probudili ,
nebyl ještě před naší boudičkou nikdo,nebo jenom naše dvounohá máma:o)...ale tentokrát,když jsem se probudila,
byl před boudičkou pěknej šrumec,bylo tam plno lidí. A dokonce si postupně brali moje brášky a sestřičky a odváděli
je někam pryč. To se dělo celé dopoledne.Až nakonec jsem tam zbyla jenom já, sestřička a jeden bráška.Vůbec jsem nevěděla ,co se děje,ale nějak mi to nevadilo:o)Až najednou přišli nějací tři lidé,kteří si mě pořád prohlíželi,
a tak jsem si řekla,že se k nim půjdu podívat ..a už jsem jim zůstala.Myslím,že jsme se s mojí paničkou do sebe zamilovali zároveň...vzali si mě po tom do nějaké místnosti,kde mi dali něco bílýho,kulatýho,moc hnusnýho  do pusinky,
ale snědla jsem to..a za to mi dali piškot. A to se vyplatí,ne?:o) No a potom tam pořád mluvili lidskou řečí..
vypadalo to,že snad o mě..protože se na mě pořád dívali..a já občas zaslechla svoje jméno:o).. potom ještě jedna fotka
a jelo se.Naložili mě do takové plechové krabice,prej se tomu řiká auto...tak nevím:)...Ale mě v tom autě bylo
moc velké teplo a tak jsem se to snažila dávat najevo tím,že jsem na ně pořád kňourala...teda,oni si mysleli
,že to bylo kvůli tomu,že je mi teplo..ale taky jsem se trošku bála,kam mě vezou...od maminky a od sourozenců...
a najednou se to auto zastavilo...panička mě vyndala ..a byli jsme před nějakým cizím domem...nakonec jsem zjistila,
že to byla paničky babička..moc ráda k ní teď jezdím:o)..tam mi dali napít..a když si začali povídat,tak jsem si vedle nich lehla a spinkala...tak moc jsem byla hodná:o),taky mě potom chválili...no a pak už se konečně jelo domů.Tam mě přivítali
další dva pejsci,nejdřív jsem se jich bála..ale když jsme se očuchali,tak už to bylo dobrý..Ale víte,co mě mrzí úplně nejvíc?..Že jsem paničce nestihla udělat velkou loužičku v noci, do jejího pokoje,ona to totiž asi nějak zjistila,
že se na to chystám...a šli jsme ve 4 ráno ven,kde jsem byla nucena se vyčurat...přijde vám ta panička normální?...
tahat mě v noci,když spinkám,ven??...Haf

                       

             

    Jak jsem přišla na choďáčka

Autor : panička

Na začátku prázdnin jsem šla  s kamarádkou k jednomu kamarádovi na oslavu. V té chvíli,kdy jsme s kámoškou
zazvonili na dveře,se mi změnil život a přinesl mi asi o týden později Megušku(Meiblees). Zazvonili jsme,
on otevřel dveře a na nás se vyhrnuli dva chlupatí choďáčci. Clera-roční krásná fenka a Strongi- 3 měsíční chlupatá kulička.
V tu chvíli jsem se do nich zamilovala, od kámoše vyškemrlala všechny podrobnosti a hned další den jsem si
na internetu našla všechno o choďáčkovi. Objevila jsem chovnou stanici z Dašického zátiší,kde naštěstí měli ještě
dvě volné fenky! A začalo přemlouvání našich:o)A to bylo něco,taťka o tom nejdřív nechtěl ani slyšet a když konečně
já jsem přemluvila mamku a mamka taťku,tak,že se začal těšit...zase mamka řekla ,že ne,že je to blbost,že už dva psy máme...a začalo to nanovo.Další týden to vypadalo tak,že se u nás říkalo jenom-psa NE ,psa JO,psa Ne,psa Jo...atd.
Až jsem to nevydržela,vytočila číslo na p.Metelkovou a vnutila mamce telefon. Paní Metelková to zvedla a bylo dohodnuto.
Asi za tři dny jsme si jeli pro naši Megušku.
 


  Zajímavosti a povídání

  Život s chodským psem
        Shrnutí roků

  Reportáže z akcí 

    Agi soustědění Jičín,09 
       Náš 1.neoficiální závod

       Intenzivka 15.2.09

     
Naše první výstava

       Zkouška ZOP
        Závody dogdancingu

 

 

TOPlist